Close

Reference

cvičení Taiji (Taichi), Practical Method Czechia

Ren Shi Tomáš Musil

„Vždy jsem učil, že strategie a její správné načasování je základním předpokladem bojového úspěchu / za předpokladu fyzické, psychické a technické průpravy /.
K dalšímu nezbytnému aspektu ale patří  i “ zakořenění“, které mi osvětlil /a pořád připomíná formou individuélních tréninků / Pavel Codl, kterého považuji za velmistra v tomto oboru.
Každé bojové umění je dlouhá nekonečná cesta, která je otevřena pro všechny, kteří mají pokoru a vůli po ní jít, ale bez dobré stability se může častěji upadnout. Ve výše uvedeném mám trochu praxi, neb po této cestě jdu už 60 let.“

Ren -Shi Tomáš Musil (*1953)
5 dan jiu jistu, 3 dan judo,
Mistr republiky judo

Držitel certifikátu Euro Paratroopers Association
Trenér 2 třídy judo, jiu jistu a mezinárodní akreditovaný trenér sebeobrany.


Pavel Macek Sifu

Pavel Macek Sifu

Čínským bojovým uměním se věnuji od r. 1991, vyučuji od r. 1999. Za ta léta jsme měl možnost potkat mnoho renomovaným mistrů Taijiquan a dalších tzv. „vnitřních stylů“, přečetl většinu překladů klasických textů, a nakonec se začal věnovat podobnému stylu jako je Taijiquan (tzv. „Jehle v v bavlně“). Většina lidí dnes Taijquan vnímá jako nenáročné zdravotně-kondiční cvičení – a to je fajn, jelikož tyto benefity při pravidelném cvičení 100% dodá. Autentické Taijiquan je však komplexní styl s propracovanou metodikou pohybu, dýchání, soustředění, zápasu a praktické sebeobrany: pokud se cvičí správně, pod vedením dobrých učitelů. Škola Pavla Codla je přesně tím místem, kde se zájemci naučí hýbat lépe, smysluplně, zesílí, dostanou se do kondice, naučí se zápasit a (ne)prat,a to vše bez hippie esotoero omáčky. Komplexních a poctivých škol jako je Practical Method je v Čechách, v Evropě, v Číně a na celém světě pomálu – vřele doporučuji lekce, soukromé lekce i semináře a doufám, že se budu moci v budoucnu od Pavla Codla shifu a jeho učitele Chen Zhonghua shifu naučit a dozvědět více.

Pavel Macek Sifu
PHK/MMA Gym Praha, KB5
practicalhungkyun.cz | mmagym.cz


Jan H. cvičí v TaijiClubu sedm let.

Přínos?
Prijemne fyzicke pocity uvolnenosti a sily, pevnejsi a narovnanejsi telo, uvedomovani si pozice vlastniho tela (i lidi okolo). Sebeduveru, vnitrni klid a silu (pozvolny proces, ale dobre si ho uvedomuju). Nadeji, ze budu moct byt fyzicky aktivni i ve vysokem veku.

Doufam, ze spolu budem cvicit jeste nekolik desitek let, ze nase skupina bude porad fungovat (a rozrustat se), a ze se tam clovek bude moct vzdycky vratit, i treba po delsi pauze.

A sorry za absenci diakritiky 🙂

P.S. To jsem zvedavej, jestli poznas, kdo to psal 🙂 (Autor byl rozpoznan, pozn. učitele) 🙂 )


Roman P. cvičí v TaijiClubu cvičí již 3 roky.

Taiji cvičím….Jak tak počítám, tak 2½… Je to možný?

Proč jsem začal cvičit?
Hmm, to nebyl úplně racionální důvod. Intuitivně jsem cítil, že tohle chci. Dobře, když to zkusím popsat, tak to pro mě je cesta rozvoje těla, mysli a (jak si v poslední době uvědomuju) tak spojení mezi těma dvěma… Byl to pro mě střed (sjednocení?) toho co jsem dělal předtím (aikido, šerm, jóga, tanec).

Přínos?
Vlastně úplně nedokážu vnímat co mi to přináší. Asi jsem trochu čekal víc stav „teď si to užívám“. No, on tam asi ten pocit je, ale ne moc na povrchu. Na povrchu vnímám hlavně techniku, chyby a u mnoha nových věcí, že v tom akorát plavu. Uspokojení ze svýho výkonu mi chybí, ale zas z toho ani nesáču z okna.

Libí/nelíbí?
Hmmm hmmm. Napadá mě jenom, že jsem vděčný za Pavla a Lukáše, za jejich prima přístup a vůbec za skvělé prostředí skupiny 🙂

 


Bára P. cvičí v TaijiClubu 10 let! 

Proč jsem začala cvičit?
Začala jsem se rozhlížet po nějakých bojových uměních a přemýšlet, co bych tak mohla dělat – tak jsem se ocitla na nějaké velké akci, přehlídce různých bojových umění, kdes mi nejspíš Ty, Pavle, vrazil do ruky leták – doma jsem se podívala na internetové stránky, přišlo mi to sympatické a bylo to blízko, tak jsem se rozhodla to zkusit. No, a nějak mi to vnitřně sedlo, tak už jsem u toho zůstala. 🙂

Přínos?
Myslíš tím cvičení jako trénink, nebo obecně cvičení taiji?

Očekávání jsem žádná neměla, takže jestli je splňuje, to nedokážu říct.
Celkově cvičení taiji mi, zejména poslední rok, kdy konečně cvičím i sama, přináší zejména větší životní pohodu. Asi je to divný, přijde mi, že většinou se lidi chtějí taiji naučit, být dobří, umět ho použít, zlepšit nějaké fyzické potíže, ale já vnímám jako svou největší vnitřní motivaci ke cvičení to, že se chci cítit dobře. Když chodím cvičit pravidelně, jsem celkově klidnější, míň se rozčiluju, mám větší nadhled. Taky jsem míň unavená, víc odolná vůči stresu a nemám sklony k depresím.
Samozřejmě se cítím mnohem líp i fyzicky – pracovně sedím obvykle u počítače, takže na záda a vůbec protažení a rozhýbání je to paráda. Navíc je to, vzhledem k prostoru, venkovní aktivita, takže se dostanu ven třeba i v ty dny, kdy bych se tam jinak nevykopala.
Středeční trénink je pro mě vpodstatě rituál – pevný bod týdne, jediný večer, kdy mám doma bez debat samozřejmou propustku 😀 Zároveň trénink přerostl v opravdu příjemné přátelské setkání, taková přidaná hodnota taky nebývá zas tak běžná.

Libí/nelíbí?
Co k tomu dodat… Přijde mi skvělý, žes vytvořil tenhle dotazník (i když jsem si ho prve v tom dlouhém mailu nevšimla, to se omlouvám). Zrovna někdy na podzim, když ještě nemrzlo a dalo se chodit cvičit za barák pod dub, jsem nad cvičením dost přemýšlela. Spočítala jsem si, jak dlouho k Tobě chodím, a když jsem se dopočítala té devítky, zachvátil mě pocit vděku – protože když to srovnám s jakýmikoli jinými svými životními etapami, nic mi tak dlouho nevydrželo. Na jedný škole jsem byla maximálně pět let, v jednom bytě nanejvýš dva roky (nepočítám-li bydlení s našima), jeden vztah mi vydržel nejdéle čtyři a půl let, dítě mám teprve sedm let, stejnou práci jsem měla nejdéle tak dva-tři roky, jiný sport mi vydržel nejvíc čtyři roky (a byl to basket na prvním stupni ZŠ 😀 ), … Takže když to shrnu, tak kromě mojí rodiny a pár dobrých dlouholetých přátel je moje docházka v TaijiClubu vpodstatě nejtrvanlivější životní složkou. Dost mě tohle uvědomění fascinovalo. Zároveň jsme se tam v posledních letech potkali s lidmi, které teď považuju za své blízké přátele, což sice nevím jak jsi dokázal, ale přijde mi to úžasný.
Takže závěrem upřímný a obrovský díky, Pavle, za celá léta vedení TaijiClubu a za všechno, co mi to přineslo. Sice možná moje komentáře nejsou zrovna užitečný a praktický, ale snad je z toho aspoň patrný, jaký místo cvičení v mém životě má. Moje potřeba sdělit to konečně našla své místo v tomhle ‚volném poli působnosti‘.