Chceš začít cvičit čínská tradiční cvičení, ale nevíš jakou cestu si vybrat? Jaké jsou rozdíly a které cvičení je pro tebe vhodnější? Tento článek by mohl pomoci se rozhodnout, zda Tchaj-ťi nebo Čchi kung.
Proč?
V první řadě to bude na Tobě, aby sis rozmyslel, proč chceš cvičit. Je tvým zájmem pouze se trochu hýbat, aby se tělo nerozsypalo úplně? Chceš se hýbat a umět se bránit a být silný? Máš zdravotní problém, nebo potřebuješ rekonvalescenci po úrazu? Polož si tedy otázku PROČ chceš cvičit a jaký je cíl. Upřímně si odpověz a zkus si dát i nějaký cíl, kam se chceš dostat, nebo co má cvičení přinést.
Ne, nedávej si přehnané cíle a závazky. Pakliže jsi doteď necvičil vůbec, těžko začneš pravidelně cvičit každy den od zítřejšího rána. Dej si reálný a splnitelný cíl. Cíle a mety mohou být časem náročnější, ale začni zlehka. Není větší demotivace, než když nejsi schopen splnit své příliš náročné mety. Většinou to povede k tomu, že časem přestaneš cvičit… a to nechceš, resp. tvé tělo to nechce. 😉
Čchi kung vs Tchaj-ťi
Čchi kung je soubor několika cviků (od cca 5 do 15 dle školy), které se cyklicky opakují. Cviky jsou poměrně nenáročné po choreografické stránce. Jejich správné „vnitřní“ provedení je už „malinko“ komplikovanější. 😉 Cviky se postupně prohlubují, začnou protahovat šlachy a zvyšovat hybnost kloubů. Tento proces se většinou neobejde bez určitého nepohodlí cvičence.
Rozeznáváme několik druhů Čchi kung. Zdravotní, bojový, „duchovní“. Hun Yuan Čchi kung je určen pro bojové umění jeho cílem je posílení a zpevnění těla. Cílová meta je ještě dál, ale o tom někdy jindy.
Čchi kung lze doporučit, jako běžné cvičení pro každý den, které přinese základní mobilitu těla, bude prospěšné pro zdraví, ozdraví a prospěje vnitřním orgánům.
Nechceš se učit složité sestavy a náročné drily, ale přitom být zdravý, pevný a silný? Pak je Čchi kung ta správná volba!
Tchaj-ťi je především bojové umění se vším, co k tomu patří. Kdokoli říká něco jiného, není správně informován. 🙂 Tradičně se Tchaj-ťi vždy cvičilo jako sebeobranné bojové umění sice se zvláštní „vymykající se“ metodikou, ale stále jako bojové umění. Že má metodika výuky Tchaj-ťi vynikající dopady na zdravotní stav praktikanta je potvrzeno mnoha studiemi a výzkumy, nicméně z pohledu Practical Method je to „pouze“ sekundární efekt.
Základem metodiky výuky Tchaj-ťi je naučení se sestavy forem. Forma je přesně danné nastavení těla do určité pozice. Tyto pozice (formy) se dynamicky mění a přechází jedna v druhou. Practical Method Tchaj-ťi má dvě základní sestavy beze zbraně (Yilu (První cesta) a Erlu (Druhá cesta nebo také Dělové pěsti)). Jednotlivé formy jsou vlastně řešením určité bojové situace. Dále formy rozvíjejí kognitivní schopnosti těla, flexibilitu, akrobacii, sílu a celkově zlepšují pohyb cvičence. Suma sumarum tvoří zdravého jednice se schopností se ubránit. Forma ovšem musí být správně provedená! K rozvoji správných pohybů ve formě vede cvičení základů, posilování dle metodiky Practical Method Tchaj-ťi, procvičování a nácvik silových a technických drilů. Postupné zvládnutí všech cviků, jejich absorbce „do těla“ vede ke správnému Tchaj-ťi.
Chceš být silný, umět se ubránit, nebojíš se výzev dej Tchaj-ťi šanci. Odmění se Ti!
Rychlost naučení se sestavy závisí na každém. Mám zkušenost, že se někdo naučil celou sestavu Yilu (81 forem) za tři měsíce a někdo se nenaučil „pouhých“ 13 forem ani za dva roky a někdo se raději vrhl na Čchi kung, protože pro něj bylo Tchaj-ťi příliš technicky náročné. To není žadná ostuda hodná posměchu. Naopak, dobře odhadnout své schopnosti, nebo naopak si umět upřímně říci:“Teď na tohle nemám!“, je něco co si zaslouží ocenění.
Snad ti tato krátká stať pomohla s výběrem správného cvičení. Přeji šťastnou volbu.
Máš chuť to zkusit?